Posledním koncertem žáků Základní umělecké školy Louny v roce 2018 byl „Adventní písňový koncert Elišky Drbohlavové a Jaroslava Parmy“, který se konal v kostele CČSH v pátek 21. 12. od 18:00 hodin.  Na svůj adventní koncert plný vánoční atmosféry pozvali veřejnost Eliška Drbohlavová a Jaroslav Parma z pěvecké třídy učitelky Marcely Brýdové. Na klavír oba žáky doprovodila učitelka Ivana Derflerová.

Na závěr krásného koncertu vystoupila Jindřiška Riedlová, ředitelka školy, pro kterou to byl také poslední koncert v její funkci ředitelky školy a poděkovala třem nejlepším žákům hudebního oboru, kteří se zapojili do projektu „K čemu slunce, když není den?“ a  vzorně reprezentovali školu nejen v ČR, ale i v zahraničí. Jsou to:  Kamila Hájková, a Eliška Drbohlavová a Jaroslav Parma. Všichni obdrželi fotoknihu ze své cesty – Austrálie 2018. Poděkování patří i učitelkám, které všechny žáky vzorně připravili -  Marcele Brýdové a Renatě Zázvorkové.

Poděkování v podobě fotoknihy z tříleté spolupráce obdržel také hudební skladatel Daniel Dobiáš, který přítomné pozdravil svou vánoční skladbou.

Koncert byl krásnou a důstojnou tečkou za rokem 2018.          J. Riedlová

Základní umělecká škola Louny již rozdávala dárky k Vánocům. V pondělí 3. prosince 2018  ve Vrchlického divadle v Lounech  škola připravila pořad „Dárky k Vánocům“, kde  představila  projekt, „K čemu slunce, když není den?“ na kterém celý rok pracovala.

Příchozí diváky překvapilo přivítání hned u vchodu do divadla. Všichni, kdo do divadla přišli, obdrželi dárek v podobě knihy „Motýli tady nežijí?“ a  mohli si vybrat drobnou keramiku vyrobenou žáky výtvarného oboru. 

Slavnostní atmosféru koncertu navodil hned v úvodu soubor nástrojů  „Superkus“ vedený Jiřím Soukupem. Dále Jindřiška Riedlová představila projekt „K čemu slunce, když není den III.?“ V roce 2018  je to již třetí ročník, kterým škola navázala na dva předešlé, kdy vydala CD a zpěvník Danielem Dobiášem zhudebněných veršů dětí z Terezína, které napsaly během 2. světové války. Projekt měl čtyři oblasti: 1. soutěž a výstavu výtvarných prací, vydání videoklipu „Až jednou“ a knihy „Motýli tady nežijí?“ a realizaci pořadů doma i v zahraničí.

Pořad, se kterým žáci a učitelé ZUŠ Louny spolu s Danielem Dobiášem vyjížděli, se jmenoval   „Zpíváme s Masarykem“ a byl koncipován k 100. výročí založení republiky.  V programu byly lidové písně a  písně z výukového materiálu „K čemu slunce, když není den?“,  s doplněním vzdělávacího komentáře. Skupiny žáků a učitelů, které se obměňovaly během roku 2018, vyjely 8x do zahraničí. První skupina  - žáci - sólisté školy s učiteli Janem Stehlíkem a  Jiřím Soukupem  vyjela v únoru do zasněžené Moskvy a Petrohradu.  V květnu jel zpívat pěvecký sbor Carmen vedený Renatou Zázvorkovou a Kateřinou Štolovou do italského Milána. V červnu jeli žáci - sólisté školy s Petrem Novotným do Londýna a o týden později  jela částečně vyměněná skupina sólistů  s učiteli Petrem Novotným a Kateřinou Štolovou do Bristolu a Birminghamu.  V září jel zpívat nejmladší pěvecký sbor školy, složený  z dětí  ve věku od  4 do 8 let -  Pastelka vedený Petrem Bernardem a Jitkou Sedláčkovou do Curychu  (Švýcarsko).  Pro nízký věk členů sboru jeli do Curychu i jejich  rodiče.  Dále vyjížděli už jen sólisté. V říjnu do Kodaně (Dánsko) s žáky jely učitelky Renata Zázvorková a Kateřina Štolová.  Konec října patřil Austrálii.  Celkem pět koncertů v Melbourne, Canbeře a Sydney předvedli žáci spolu s učiteli Petrem Novotným a Jiřím Soukupem. Poslední koncert byl v listopadu v San Franciscu  (USA), kde s Danielem Dobiášem zpívali žáci učitelky Marcely Brýdové Eliška Drbohlavová a  Jaroslav Parma. Projekt byl podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státním fondem kultury ČR, Nadací Život umělce, Krajským úřadem Ústeckého kraje a OSA.

Dalším dárkem programu v divadle bylo promítnutí videoklipu „Až jednou“. Do obrazu žáci a učitelé  ZUŠ Louny převedli zhudebněnou báseň „Až jednou“ (neznámý autor, Terezín 1942)  kterou nazpíval v ZUŠ Louny v loňském roce  Jan Hrušínský, Miluše Šplechtová  a pěvecký sbor Carmen. Film  je zveřejněn k volnému stažení na internetových stránkách školy: www.zuslouny.cz.

Hned po  videoklipu  přišel další dárek. Milena Syrovátková a žáci literárně dramatického oboru představili svůj projekt – knihu „Motýli tady nežijí?“. Pak knihu společně pokřtili  všichni učitelé, kteří se se svými žáky na ní podíleli. Za literárně-dramatický obor Milena Syrovátková a Oksana Kaplanová, za hudební obor Filip Stejskal a za výtvarný obor Soňa Racety a Jindřiška Riedlová.

Pak přišli na pódium všichni žáci, kteří knihu převzali z rukou ředitelky školy J Riedlové.  Kniha bude také zveřejněna na stránkách školy www.zuslouny.cz.

Za taneční obor předala divákům dárek svým vystoupením Jana Ipserová.

Po přestávce proběhl přímý přenos z Haagu. Skupina žáků školy vedená Petrem Novotným pozdravila diváky koncertu v Lounech a zazpívala. (Velvyslanectví  ČR v Haagu požádalo ZUŠ Louny o koncert na základě předešlého úspěšného koncertu.)

Druhá polovina koncertu pak patřila hudebnímu oboru. Dárky v podobě svého perfektního pěveckého vystoupení předali Anička Ferziková a Tereza Blahoutová  obě žákyně Kateřiny Štolové a Jaroslav Parma, žák Marcely Brýdové.

Na flétny za doprovodu Adama Štoly krásně zahrálo flétnové duo vedené Karlem Vencourem a dvě koledy profesionálně na trubku zahrála Karolína Blehová, žákyně Jaromíra Laksy. Na závěr perfektně zazpíval pěvecký sbor Carmen vedený Renatou Zázvorkou a Kateřinou Štolovou. Jednotlivé stránky knihy během celého pořadu promítal na pozadí pódia Jiří Soukup.

Na závěr Jindřiška Riedlová poděkovala všem za spolupráci. Kytičku předala Vladimíru Drápalovi, řediteli Vrchlického divadla, Karlu Vávrovi, který filmoval a vyráběl videoklipy a Oldřichu Karabcovi  za reklamu v televizi.

Jindřiška Riedlová se pak se všemi rozloučila, protože odchází do důchodu a popřála škole další úspěchy pod novým vedením školy. 

Do Vánoc učitelé školy připravili ještě 13 koncertů a vystoupení. Téměř každý den budou žáci školy někde koncertovat. Tak pokud máte zájem, stačí se jen podívat na školní internetové stránky nebo na facebook a jistě si vyberete.

Jindřiška Riedlová

V listopadu, hned čtyři dny po návratu z turné po Austrálii odjížděli dva žáci  Základní umělecké školy Louny Eliška Drbohlavová a Jaroslav Parma v doprovodu Jindřišky Riedlové, ředitelky školy na svůj koncert spolu s Danielem Dobiášem do San Francisca. Dřív,  než se konal koncert,  měli účastníci možnost prohlédnout si některé z národních parků Spojených států amerických.

Koncert se konal na okraji San Francisca v komunitním centru v Cubberley  pro českou školu.

Program pod názvem „Zpíváme s Masarykem“  byl složen z lidových písní a z písní z projektu "K čemu slunce, když není den?", kde hudbu složil Daniel Dobiáš. Děti dostaly také prostot k různým hudebním soutěžím. Dětským i dospělým divákům v USA se vystoupení moc líbilo, dokonce během vystoupení ukáplo i několik slziček dojetí.

Projekt byl podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státním fondem kultury ČR, Nadací Život umělce a Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Jindřiška Riedlová

Se Základní uměleckou školou Louny jsme se v říjnu 2018 vydali do Austrálie - v čele naší výpravy byla ředitelka školy Jindřiška Riedlová, dále se zúčastnili učitelé Jiří Soukup a Petr Novotný, žáci Natálie Kučerová, Kamila Hájková, Jaroslav Parma a já - Eliška Drbohlavová a samozřejmě náš hrdina, hudební skladatel a autor pořadu ''Zpíváme s Masarykem'' Daniel Dobiáš.

Poté co jsme dorazili do Melbourne, jsme na chvíli byli opuštěni naším hrdinou, který se vzdal obdivovat zákoutí blízké Tasmánie. My jsme si v Melbourne prošli město a podívali se například na ostrov Phillip Island, kde jsme se setkali s klokany či emu, která dokonce obklíčila jednu z účastnic. Během pobytu jsme účinkovali na dvou koncertech. První proběhl v parku Šumava (ano, stále jsme v Austrálii) při akci zvané Yarmark, kde jsme zpívali pro děti i dospělé. Druhý byl na počest   

94. narozenin Judr. Milana Kantora. Ten nás pozval na oběd, kde jsme okusili ústřice a české šneky a dozvěděli se řadu osobních poznatků o Austrálii jako například, že zde nikdo nekouří (při odchodu z restaurace jsme na každém rohu potkali nějakého kuřáka).

Následoval přelet do hlavního města Canberry. Tam jsme se rozhodli vyrazit hlavně za přírodou. V největších vedrech jsme podnikli 10 km výšlap na horu Gibraltar Peak. To nás přesto neodradilo a druhý den jsme se vydali do NP Namadgi. Dotaz na zkratku vyústil k brodění se skrz mokřiny, kde jsme šli i přes mrtvoly (klokanů). Ve večerních hodinách jsme se věnovali hlavně hře stolního fotbalu, který se nacházel v našem ubytování - krajanském klubu Beseda. Zde se také uskutečnil koncert pro místní především české obyvatele. Zazpívali jsme si i ve starém parlamentu na počest 100. výročí ČR společně s Australským dětským sborem. Večer pořádalo české velvyslanectví v Canbeře, které nás na zájezd pozvalo.

Naší poslední zastávkou bylo město Sydney, které okouzlila naše srdce. Dopoledne jsme strávili prohlídkou centra města a odpoledne většinou na pláži Bondi nacházející se pár minut od generálního konzulátu, v němž jsme byli ubytováni. V Sydney jsme měli spoustu zážitků - pozitivních (beach boys) i negativních (pavouci v posteli či ztráta střevíčku). Koncert v Sydney byl uspořádán pro děti z místní československé školy a všichni jsme si jej užili.

Při návratu domů jsme měli ještě zastávku v Šanghaji, kde jsme se nadýchali "čerstvého vzduchu" a prohlédli si část města.

Zahraniční výjezd je součástí rozsáhlého projektu Základní umělecké školy  Louny „K čemu slunce, když není den? III.“, který je podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státním fondem kultury ČR, Nadací Život umělce a Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Na závěr bychom chtěli poděkovat ředitelce školy Jindřišce Riedlové a Danielu Dobiášovi za organizaci celého zájezdu, a samozřejmě také českým a slovenským krajanům, kteří se o nás v Austrálii skvěle starali.

                                                                                          Eliška Drbohlavová 

Součástí rozsáhlého projektu Základní umělecké školy  Louny „K čemu slunce, když není den? III.“ jsou výjezdy do zahraničí.  Na konci září vyjel nejmladší školní pěvecký sbor Pastelka pod vedením Jitky Sedláčkové a Petra Bernarda do Curychu.

Protože v Pastelce zpívají žáci ve věku od 5 do 8 let, zúčastnily se zájezdu děti i se svými rodiči. V programu dále vystoupili také sólisté školy.

Ve čtvrtek 27. září 2018 vyjel plný autobus dětí i dospělých  do největšího města Švýcarska, do Curychu. Pátek patřil náročné prohlídce města. Dětem se asi nejvíce líbily dětské atrakce nebo jízda lanovkou, dospělí účastníci obdivovali pamětihodnosti  města v okolí krásné řeky Limmat, která protéká starým centrem, nebo gotickou baziliku Fraumünster, ve které jsou tři okna podle návrhu Marca Chagalla. 

V sobotu dopoledne si všichni se zájmem prohlídli výstavu dýní, kde byly z dýní vyrobeny obrovské mýtické bytosti.  Odpoledne pak proběhl krásný koncert v netradičním dřevěném kulturním domě, který byl přestavěn z původně starých kasáren. Na koncertě spolu s Danielem Dobiášem zpíval pěvecký sbor Pastelka a sólisté Kamila a Tereza Hájkovi, Anna Ferziková a Adina Suková. Na hudební nástroje je doprovodili: Matěj Suk (zobcová flétna), Jaroslav Ferzik (trubka) a Vlastimil Hubert (bicí). Průvodním slovem provázeli Rozálie Krameriusová a Filip Srbecký. Kulturní sál byl zcela zaplněn a účinkující sklidili zasloužený potlesk.

Všichni se těšili na neděli, která celá  patřila návštěvě německého Legoladu.  Do Loun se autobus vrátil 30. září v pozdních nočních hodinách. Všichni byli unavení, ale plni krásných zážitků. 

Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státním fondem kultury ČR, Nadací Život umělce a Krajským úřadem Ústeckého kraje a Městem Louny.

Zájezdem do Itálie projekt nekončí, hned následující víkend jsou sólisté s Danielem Dobiášem v Kodani a na konci října vyjede skupina až do Austrálie, kde se zástupci ZUŠ Louny představí na koncertech v Melbourne, Canbeře a Sydney.

Základní umělecká škola Louny již na jaře letošního roku zahájila práci na projektu „K čemu slunce, když není den? III.“.  Projekt má několik součástí. Škola natočí videoklip, vydá publikaci a vyjede s Programem „Zpíváme s Masarykem“ do zahraničí.

Píseň „Až jednou“ škola natočila na CD s Janem Hrušínským a Miluší Šplechtovou již v loňském roce.  Text napsal neznámý autor, který žil za 2. světové války v terezínském ghettu a zhudebnil ho Daniel Dobiáš. V letošním roce byla zahájena práce na videoklipu k této písni.

V květnu vyjel  tým realizátorů, Karel Vávra (kamera),  Jindřiška Riedlová a Lenka Němečková (režie) a pěvecký sbor Carmen s učitelkami Renatou Zázvorkovou a Kateřinou Štolovou a žákyně tanečního oboru s učitelkou Lenkou Havlištovou, filmovat část skladby do Terezína.

Druhá část se filmovala v červnu  v Divadle Na Jezerce v Praze, kde se natáčelo s Janem Hrušínským, Miluší Šplechtovou a žákyněmi tanečního oboru. 

Práce to byla velice zajímavá a příjemná. Všichni velice ochotně spolupracovali. Jan Hrušínský i Miluše Šplechtová jsou nejen vynikající herci ale především ochotní, milí a skvělí lidé!  Vznikl tak krásný videoklip, který bude veřejnosti představen ve Vrchlického divadle 3. prosince 2018. Všem patří veliké poděkování.

Tento projekt navazuje na předešlé dva ročníky a je velice úspěšný. Podpořili ho: MŠMT z dotačního programu Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státní fond kultury ČR, Nadace Život umělce, OSA a Krajský úřad Ústeckého kraje.                                      J.Riedlová

Rozhovor s Janem Hrušínským na Aktuálně.cz

V září se ve školách teprve zahajuje vyučování, ale v Základní umělecké škole Louny v tomto měsíci probíhá již celá řada koncertů a akcí.

Soubor Kefírová sekta literárně-dramatického oddělení pod vedením Oksany Kaplanové byl vybrán na Mezinárodní Festival středoškolského divadla Juventafest v Sarajevu, kde bude účinkovat ve čtvrtek 13. 9. . Soubor v Sarajevu zůstane celý týden, aby žáci viděli i ostatní představení festivalu a také měli možnost si město prohlédnout.

Víkend od 14. září stráví 40 dívek ze souborů Azalky, Jasmínky a Konvalinky tanečního oboru školy pod vedením Lenky Havlištové na zahajovacím soustředění v Pískách u Křivoklátu. Mažoretky se budou připravovat na novou soutěžní sezónu.

Slavnostní Koncert na počest výročí 100. let od vzniku republiky se bude konat ve středu 19. září od 18:00 hodin v chrámu sv. Mikuláše. Účinkovat budou hráči Teplické filharmonie a žáci a učitelé Základní umělecké školy Louny. Nebudou chybět ani pěvecké sbory Carmen a Pastelka. Koncert pořádá spolu se ZUŠ Louny spolek Stopy,z.s. a podpořili ho: Město Louny a Nadace Život umělce.
Na koncertě v neděli 23. září od 17:00 hodin v kostele sv. Matouše v Dobroměřicích bude na varhanním koncertě zpívat pěvecký sbor Carmen pod vedení Renaty Zázvorkové a Kateřiny Štolové. Koncert se koná v rámci oslav stého výročí založení československého státu a v rámci posvícenského víkendu v obci Dobroměřice.

Pěvecký sbor nejmladších žáků školy "Pastelka" vyjede 27. září se svými rodiči do Švýcarska, kde bude v Curychu spolu s Danielem Dobiášem zpívat lidové písně a písně z projektu "K čemu slunce, když není den?". Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státním fondem kultury ČR, Nadací Život umělce a Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Také v ostatních třídách školy je rušno. Škole se podařilo získat podporu od MŠMT z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci Výzvy Šablony II, proto se rozbíhají různé zajímavé aktivity pro učitele i žáky, které budou realizovány dva školní roky.
Dokončují se práce na projektu „K čemu slunce, když není den? III.“, který podpořili: MŠMT z dotačního programu Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státní fond kultury ČR, Nadace Život umělce, OSA a Krajský úřad Ústeckého kraje. Součástí projektu jsou:
- videoklip „Až jednou“, který ZUŠ natočila s Janem Hrušínským, Olgou Šplechtovou a pěveckým sborem Carmen,
- publikace „Motýli tady nežijí?“ kde texty napsali žáci literárně-dramatického oddělení, některé texty žáci oboru skladba zhudebnili a žáci výtvarného oboru k těmto textům vytvořili ilustrace,
- zahraniční výjezdy s programem „Zpíváme s Masarykem“ spolu s hudebním skladatelem Danielem Dobiášem. Žáci školy spolu s učiteli na podzim vyjedou účinkovat do USA a Austrálie.

Učitelé spolu se svými žáky toho mají před sebou opravdu hodně, ale protože je jejich práce baví, pracují se zaujetím, láskou a naplno. Pak se rozhodně dostaví i výsledky.

J. Riedlová

Ve čtvrtek 20. září 2018 od 16:00 hodin v sále školy byla v Základní umělecké škole Louny otevřena výstava „Inspirujeme se zpěvníkem K čemu slunce, když není den?“. Tato výstava byla od května v kostele CŠSH. Na výstavě jsou vystaveny nejlepší práce školního kola soutěže, ze kterých budou vybrány ilustrace pro knihu „Motýli tady nežijí?“, kterou napsali žáci literárně-dramatického oddělení.

Vernisáž zahájil zcela netradiční „fanfárou“ na bicí soupravu učitel hudebního oboru Jiří Soukup. Po úvodním slově ředitelky školy Jindřišky Riedlové zahráli na djembe žáci výtvarného oboru. Výstava potrvá do 15. října 2018 a je součástí celého velkého projektu školy, který  je podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státním fondem kultury ČR, Nadací Život umělce a Krajským úřadem Ústeckého kraje.

J. Riedlová

Ano, už je to tak. První říjnovou neděli jsme se vrátili ze čtyřdenní výpravy do hlavního města jednoho ne vyloženě hornatého státu a to Dánska. Účinkovali jsme celkem na dvou koncertech v nádherném Velvyslanectví České republiky v Kodani, kde jsme se setkali s milým pohoštěním od spolku v Kodani, který nám přichystal i tradiční dánskou pochoutku, kterou je obkládaný sandwich smørrebrød. Troufám si napsat za všem účinkujícím, kterými byli Jaroslav Parma, Markéta Parýzková, Matěj Suk, Adam Štola, Rozálie Marie Krameriusová (tedy já), Kateřina Štolová, Renata Zázvorková a samozřejmě autor pořadu skladatel Daniel Dobiáš, se oba koncerty vyvedly a čeští Dánové byli potěšeni nejen tradičními písněmi jejich rodné země.

Prohlídku malebné Kodaně nám opět zajistil spolek v Kodani. Viděli jsme (mimo jiné) pověstnou sochu Malé mořské víly, barevný rybářský přístav Nyhavn a Kulatou věž, ze které je výhled po celé Kodani a při dobrém počasí je  ní vidět až do Švédska.

Během pobytu jsme se stihli podívat i do muzea umění, které nese název Arken a kde se zrovna nachází výstava jednoho z největších malířů a největšího postimpresionisty Vincenta van Gogha.

Naskytla se nám možnost se podívat do nezávislého státu v Kodani, které jsme využili. Tento stát se zve Christiania a je sídlištěm různých podivínů, intelektuálů a umělců, kteří se rozhodli ctít vlastní pravidla a zákony tohoto státu.

Před odletem jsme ještě navštívili akvárium Den Blå Planet, kde jsme viděli krmení žraloků, mořské vydry i rostoucí korály a mohli si pohladit některé ryby.

Při odletu nás žádné větší nesnáze nepotkaly, na letišti jsme utratili zbylé dánské koruny, a ve zdraví a únavě jsme přiletěli domů.

Rozálie Marie Krameriusová

...je název pořadu, se kterým hudební skladatel Daniel Dobiáš spolu s žáky Základní umělecké školy Louny účinkuje na různých místech světa.  Žáci školy, kteří se v programu střídají, již zpívali a hráli například v Itálii, Rusku, Holandsku, Belgii, Maďarsku, Německu, Indii a Chile.  

V sobotu 9. června 2018 si tento program poslechli také diváci v Londýně. Dopoledne proběhly dva koncerty pro kolektivy českých školáků s jejich rodiči přímo na londýnské základní škole a odpoledne se konal koncert pro české krajany na českém velvyslanectví.

Spolu s Danielem Dobiášem jelo do Londýna šest žáků ZUŠ Louny  –  zpěváci Eliška Drbohlavová, Jaroslav Parma, Markéta Parýzková a Agáta Macasová, flétnista Matěj Suk a bubeník Mikuláš Zahradníček. Dále v programu zpíval a hrál na kytaru učitel školy Petr Novotný.

Na programu byly lidové písně a písně z projektu "K čemu slunce, když není den?", kde hudbu složil Daniel Dobiáš. Dětští diváci dostali také prostot k různým hudebním soutěžím.

Účastníci si také stihli prohlédnout Londýn.  V sobotu 16. června se bude pořad konat v Bristolu.

Projekt byl podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018, Státním fondem kultury ČR, Nadací Život umělce a Krajským úřadem Ústeckého kraje.  Jindřiška Riedlová

Základní umělecká škola Louny pracuje již třetím rokem na rozsáhlém projektu „K čemu slunce, když není den?“. Na začátku projektu stojí školou vydaný zpěvník s CD, kde verše dětí z terezínského ghetta zhudebnil hudební skladatel Daniel Dobiáš.

Jedním z výstupů projektu v letošním roce je videoklip písně Až jednou“, kterou nazpíval Jan Hrušínský s Miluší Šplechtovou a pěveckým sborem Carmen. V pátek 18. 5. se vydal  tým realizátorů – Jindřiška Riedlová, Karel Vávra (kamera), Lenka Němečková (režie) pěvecký sbor Carmen s učitelkami Renatou Friedlovou a Kateřinou Štolovou a žákyně tanečního oboru s učitelkou Lenkou Havlištovou, filmovat část skladby do Terezína.

Druhá část se bude filmovat 12. června  v Divadle Na Jezerce v Praze, kde budou s pracovníky školy filmovat Jan Hrušínský, Miluše Šplechtová a tanečnice.

Videoklip bude veřejnosti představen na podzim letošního roku.  Jindřiška Riedlová

Ve foyere Základní umělecké školy Louny je nyní nainstalovaná nová, zcela netradiční výstava. Tentokrát vystavují účastníci zájezdu své fotografie z cesty. ZUŠ Louny spolupracuje již několik let s hudebním skladatelem Danielem Dobiášem. Součástí projektu školy „K čemu slunce, když není den?“,  který podpořilo MŠMT a Státní fond kultury ČR,  byl na konci roku 2017 zahraniční zájezd do Chile, kde žáci s tímto programem spolu s Danielem Dobiášem účinkovali.  A právě z Chile jsou vystavené fotografie autorů: Elišky Drbohlavové, Jaroslava Parmy, Denisy Körberové, Kamily Hájkové a Jindřišky Riedlové. Autoři věří, že pozitivní, krásnou energii, která v Chile byla, tímto způsobem přenesou alespoň trochu i do školy.

                                                                                                J. Riedlová

Po exotických výletech do Indie a Chile se naskytla žákům Základní umělecké školy Louny vyrazit do mrazivého Ruska. Ti, kteří se nenechali odradit společenskými předsudky a všeobecnou (srpnovou) averzí k našim slovanským bratrům se sešli na dvou výběrových zkouškách, ve kterých bylo postupně vybráno pět vhodných adeptů k vystoupení v rámci programu "Zpíváme s Masarykem". Pod taktovkou vedoucího zájezdu, pana skladatele Daniela Dobiáše, se konaly další dvě zkoušky, na těch se doladil program koncertů.

Ve čtvrtek 1. 2. naše skvadra vyrazila, v půl šesté ráno jsme se všichni sešli před budovou „hudebky“. Paní ředitelka  se svým mužem, učitelé Honza Stehlík a Jirka Soukup a čtyři žáci, já (Jan Budinský), Jan Hruška, Tereza Blahoutová a Kamila Hájková, poslední žačka Natálie Kučerová měla to štěstí a dopravu na letiště si zajistila sama. Po 10 minutách náročného skládání zavazadel a lidí do malého transitu, které připomínalo hru Tetris, jsme konečně byli usazeni, sice ne pohodlně, ale byli. Poté, co nás pan Smrt bezpečně dopravil před terminál, jsme se setkali i s naším milovaným srdcem zájezdu, panem Danielem Dobiášem, ten viděl jako vždy vše pozitivně a dodal nám sebedůvěru větou, která se postupem času stala heslem našeho výletu, "Já myslím, že to bude dobrý".

Odbavení proběhlo relativně bez problémů, i když třeba akordeon letěl místo na mě na pana Dobiáše. Let do Rigy celkem utekl, pro některé účastníky zájezdu to byl jejich první let. Odpoledne jsme přistáli v Moskvě, u výdeje zavazadel se však ukázalo, že akordeon zůstal v Rize. Letištní personál přislíbil jeho doručení do příštího dne, jedinou výhodou tedy bylo, že jsem ho nemusel vláčet po celé Moskvě (prozatím). Na nádraží na nás čekal náš průvodce Alexej, ten nás dovedl ruským vojenským krokem do Českého centra, kde nás ubytovali. 

V pátek jsme měli první zkoušku k sobotnímu koncertu a odpoledne jsme si prohlédli Kreml. Večer jsme všichni nasávali krásnou atmosféru a výzdobu na Rudém náměstí (Krasnaja ploščaď) za jemného sněžení. Po návratu do centra jsme s radostí zjistili, že harmonika v pořádku dorazila.

V sobotu nás čekal den D, dopoledne jsme navštívili mauzoleum Lenina a také obchodní dům GUM. Po obědě jsme si jeli pro nástroje a měli zkoušku v muzeu na Rudém náměstí, kde začínal od 16 hodin náš koncert. 

Hráli jsme v nádherném malovaném prostoru, kde na nás shlíželi ze stropu všichni ruští carové. Vystoupení se nám povedlo a myslím, že mělo úspěch. Večer jsme si sbalili věci a Alexej nás v roztátém sněhu hnal přes půlku Moskvy až na Leningradské nádraží, odkud nám odjížděl vlak. Cesta ubíhala rychle a užili jsme si během ní mnoho zábavy. 

Ráno jsme přijeli do Petrohradu, našli si náš hotel a čekali, než budeme ubytováni. Odpoledne jsme opět měli koncert, tentokrát v knihovně. Podle všeho měl ještě větší úspěch než ten v Moskvě, publikum bylo nadšené a u národní hymny mnohým ukápla slzička, i sám pan konzul Karel Kühnl zpíval všechny lidové písně. Večer už jsme jen ulehli a dopřáli si zaslouženého odpočinku.  

V pondělí jsme zažili první ochutnávku Petrohradu a prohlédli si Petropavlovskou pevnost a prošli se po Něvském prospektu, zažili jsme pověstný petrohradský vítr a zimu.Celé úterý jsme strávili prohlídkou petrohradské Ermitáže, večer pak trio Honzů věnovalo hokejovému utkání mládežnického týmu Petrohradu. 

Ve středu jsme měli unikátní možnost zahrát v místní základní škole, v neděli jsme totiž měli takový úspěch, že nás pozvali k vystoupení. Program byl přizpůsobený dětem a i naše sestava byla zredukovaná, Honza (John 2) Hruška neměl kam zapojit svou baskytaru, takže nás podporoval jen z hlediště. Možnost prohlédnout si prostředí ruských škol bylo pro nás všechny úžasnou příležitostí. Dětem se to podle všeho líbilo, protože se prý další den ptaly, jestli zahrajeme znovu. 

Čtvrtek a pátek byly ve znamení návštěvy Kateřinského paláce s jantarovou komnatou a zbytku Ermitáže. V sobotu jsme se rozloučili s krásnými "Benátkami severu" z paluby křižníku Aurora a pomalu si balili kufry. 

Neděli jsme započali brzkým vstáváním a dopravou na letiště, v poledne naše letadlo přistálo v Rize a my měli asi 5 hodin na prohlídku centra města. Překvapilo nás mrazivé klima, které v Rize vládlo. 

Po přistání v Praze se všem ulevilo, že naše zavazadla tentokrát dorazila v plné sestavě. Všichni se těšili domů a vzpomínali na události předchozích dnů a trochu litovali toho, že už vše končí. Během koncertů na nás ležela zodpovědnost dobře reprezentovat nejen školu, ale také naše město a vlast. Pan Dobiáš nakonec zhodnotil vše slovy: "Já myslím, že to bylo dobré." a z toho se dalo usoudit, že to dobré bylo. Zažili jsme obrovské ruské dobrodružství, které se dá připodobnit snad jen k obsazení Transsibiřské magistrály našimi legionáři. Ale za těch pár omrzlin to stálo.                      Jan Budinský

V programu „Zpíváme s Masarykem“ jsou použity písně z projektu „K čemu slunce, když není den?“, který je podpořen z dotačního programu MŠMT Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin 2018 a Státním fondem kultury ČR.